Aktuality

Čtyři postřehy z konference o spolupráci akademické a soukromé sféry

Na konci dubna proběhla v Praze mezinárodní konference Industry Meets Academia, kterou pořádala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Nad konferencí převzala záštitu Univerzita Karlova, na místě vystoupil také rektor Tomáš Zima. Zatímco na prezentační materiály už pravděpodobně sedá prach, inspirace z konference je pořád živá a s myšlenkami stojí za to pracovat. Tady jsou čtyři postřehy, které vybrali zástupci Centra pro přenos poznatků a technologií UK.

1. Univerzita Karlova chce více spolupracovat se soukromým sektorem

Program IMI (The Innovative Medicines Initiative) představil své aktivity a připravované nové výzvy na konferenci 30.4.2015 v Praze. V úvodu akce vystoupil rektor Karlovy Univerzity Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA a zdůraznil stále aktuálnější potřebu užší spolupráce výzkumníků z univerzitního prostředí se soukromým sektorem. V současné době se zlepšuje přístup akademiků k takovýmto partnerstvím, kde dochází k opravdovému přenosu poznatků a výměně znalostí a zkušeností. V kontextu spolupráce s IMI je  cílem dostat inovativní řešení co nejrychleji na trh a přímo k pacientům.

2. Farmaceutům a biomedikům pomůžou velká data

Iniciativa IMI představuje konkrétní příležitost pro UK a další akademické subjekty zapojit se do projektů výzkumu globálních zdravotních rizik. Aktivity IMI se soustředí na vývoj nových léčiv, terapeutických metod a jiných způsobů, jak přinést pacientům co nejrychleji nová řešení zdravotních komplikací. Novým trendem je zároveň cílená práce s daty a budování komplexních databank tkáňových vzorků (např. rozbíhající se konsorcium EBiSC – European Bank for induced Pluripotent Stem Cells) i nových chemikálií (European Lead Factory – velmi rozsáhlá knihovna malých molekul nabízející možnost automatizovaného hledání vazebných partnerů, např. inhibitorů, pro klinicky relevantní proteiny). Práce s velkými objemy dat umožňuje lépe vysledovat převládající trendy a především v oblasti farmacie a biomedicíny významně urychluje rozhodování, jak co nejlépe zacílit konkrétní výzkum v laboratoři.

3. Čeští výzkumníci mají konkrétní příležitosti

V současné době jsou ke spolupráci otevřená již existující konsorcia v rámci IMI a v nadcházejících měsících se připravuje otevření nové výzvy IMI (více informací zde). Zástupci IMI otevřeně deklarovali zájem do celého programu významnější měrou zapojit subjekty ze střední a východní Evropy a nabídnout jim v rámci konsorcií aktivnější roli. V rámci aktivit IMI v Praze například firma MSD otevírá velké globální centrum pro zpracování dat (více informací zde).

Catherine Brett (External Relations Manager IMI) představila podrobnosti připravovaných výzev IMI, její prezentace je k dispozici na stránkách konference.

4. CEE region jako ráj klinických zkoušek?

Richard Torbett (hlavní ekonom EFPIA) zdůraznil významnou roli pracovišť střední a východní Evropy v procesu klinických zkoušek. Celkový podíl zemí EU na klinickém testování je víceméně konstantních 35 %, ale poslední dobou začíná klesat podíl „starých“ členských států EU a naopak díky vysoké expertíze a špičkovému vybavení v kombinaci s nižšími náklady se část klinického testování přesouvá do zemí střední a východní Evropy. Rostoucí investice do inovací a výzkumu jsou nezbytné, stejně jako detailní práce s daty a co nejpodrobnější analýza budoucích individuálních scénářů zdravotní péče pro nejrozšířenější choroby.